Měkké blátičko

Krásné počasí nám připravilo dvě  výpravy za dobrodružstvím. V úterý a čtvrtek se nám povedlo vyjít z areálu školy a zajít do zákoutí lesa nedaleko ulice Hadovitá, kde kromě prostoru, který se dá prozkoumat je i přes 10m dlouhá hromada hlíny. Jen si představte, volně pohozená hromada hlíny! Jaká to příležitost. Vzali jsme vodu, špachtle a zkusili stavět. A když se dělá, tak se na něco i přijde. Například, že se tam dá říznout, ale kromě toho vznikají strategické stavitelské nápady. Hlína je mnohem kvalitnější materiál než písek. Poskytuje více možností a ty jsme se pokusili začít využívat. 

Ve třídě družiny opět řádí "zlatá horečka". Moderní bankéři tisknou peníze bez jakéhokoliv krytí jako diví a určují ceny za teritoriální vstupy. Vyrábí papírové šrajtofle a snaží si je patentovat, aby je už nikdo jiný nemohl vyrobit. Politická situace je asi taková, že kabinet je královstvím čtvrťáků a matracová jeskyně zas páťáků. 

Elektrické varhany hrají snad pořád. Děti se od sebe učí datlovat nějaké skladbičky. V pátek jsme zkusili Ódu na radost s baskytarou. Bylo to víc křiku, než muziky, ale je vidět, že pár nadaných dětí by umělo leccos zahrát. Ve družině se to však secvičit snad ani nedá. 

Vyjít ven na hřiště je úžasně zklidňující krok. Na "našem" asfaltovém hřišti fotbalisti trochu protestují, zato průzkumníci jsou ve svém živlu. Pátek přinesl nové obohacení. Hala je pryč a my opět začnem chodit na hřiště.