V pondělí jsme si vytvořili barevného ježka-motanice. Na výrobu jsme potřebovali karton, barevné nitě a trpělivost. Z kartonu jsme vystřihli ježečka a rovnoměrně naznačili pichlavý kabátek, aby byla možnost zachytit nit. Děti si vybírali a kombinovali barvy. Motanice nebyla jednoduchá, ale kluci a holky tvrdě pracovaly na tom, aby svoji práci dokončili. Někdo udělal dárek pro maminku, a někdo z motanice udělal přívěšek. Každopádně motanice jsme si užili naplno.
Jaké má ryba oči? Kolik okrasných rybek existuje to nevíme, ale nám se povedlo vyrobit nádherné barevné rybky pro sebe.Ryby, které jsou barevné od hlavy až po ocasní ploutev, se ve volné přírodě vyskytují jen zřídka. A my je máme plnou třídu.Povídali jsme si o tom proč už nikdy nikdo neuloví zlatou rybku, a která ryba umí přičarovat lásku a proč mají sumci vousy, a kde rybky spi.
Dýně jako dekorace. Praktický jehelníček ocení každý, kdo rád šije. Zdobí ho károvaný vzor a knoflík. Jehelníček vám usnadní práci – jehly se špendlíky budete mít vždy po ruce. My jsme si vyrobili jehelníčky ve tvaru dýni. A při prací jsme povídali, jak je užitečné umět šít
Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici, bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní! Kde se vzala muchomůrka? Někdy je za označením houby i docela vtipný příběh. Třeba jako u muchomůrky. Její pojmenování vzniklo z výrazu „moří mouchy“. Klobouky se totiž dříve nakládaly do sladkého mléka a nechávaly na okně, aby lákaly mouchy. Ty se kolem talíře začaly houfovat a padat. Lidé si mysleli, že je houba zahubila – umořila a pojmenování bylo na světě. Nutno dodat, že mouchy byly jen omámené, za chvíli se vzpamatovaly a odletěly.
Tanec provázel člověka již odnepaměti. Všude kolem byl svět plný pohybu – traviny, stromy, ptáci, zvířata. I pohyb člověka byl a je nejvíce projevem funkčním, tedy přirozenou součástí života. V patek v naší družině proběhla veselá taneční soutěž. Děti po oběde připravovaly jeviště a místa pro porotu. Pak připravené skupiny představily nám své tanečné soustavy. Den jsme měly plný hudby a smíchu. Po vyhlášení vítězů všichni dostaly sladké odměny a pak šly na školní hřiště.
Deštníky jsou dnes k dostání v různých tvarech, velikostech a barvách. Ale první vyobrazení deštníku, nebo spíše slunečníku, najdeme v čínských malbách. Byl to spíše módní doplněk, který byl spojen s vysokou pozicí. Začátkem 16. století se pak stal populárním v Evropě, kde ho naopak využívali při deštivém počasí. A my jsme dnes vyrobili vlastní vesele barevné deštníčky z papíru a drátku.
Pokud na vás padá v mlhavých dnech smutek, protože skončilo léto, nevěste hlavu. Příroda nás i v tomto podzimním čase dokáže překvapit a uchvátit krásou barevných listů na stromech a keřích. Třeba zlatovlasá bříza. Břízu, jejíž tenounké větve se chvějí sebemenším větříkem a připomínají vlasy víly s bílými kmeny na pozadí tmavého lesa, nazývali lidé lesní pannou. Nenajdeme ji v tmavém lese, miluje světlo a pod ní bývají kozáci a křemenáče. Dovede uzdravovat. Obětavá bříza snáší naše znečištěné ovzduší, poskytuje proutí na košťata, dřevo na nábytek a listí na čaje i kosmetiku. A na podzim zelené listy se stávají zářivě zlaté. Dnes jsme si vytvořili podzimní stromy. Podívejte se na naši práci.
Podzim je v plném proudu a než spadne poslední listí, připravili jsme si další dílničku, tentokrát ježka z listí. Dnešní téma je podzimní z více pohledů – využijeme padající listí, a navíc jsme vyráběli ježky, kteří se ukládají k zimnímu spánku. Také jsme si povídali, jak se ježek ukládá k zimnímu spánku a kdy potřebuje naši pomoc, a jak mu pomoct.
Listy patří k tomu nejkrásnějšímu, co podzim nabízí. Na vrcholu slávy se ocitají mnohé dřeviny, které vlivem rozkládajícího se zeleného barviva mění svou tvář k nepoznání. My jsme dnes střihali a povídali o stromech, o podzimu. Jak se proměňuje příroda a jaké barvy můžeme vidět. Pak listy jsme použily na ozdobný věnec.
Zebra patří mezi kopytníky, jejichž srst je charakteristicky bílo-černě pruhovaná. Podle vzoru pruhů se odlišují jednotlivé druhy zeber. Žijí obvykle v rodinných skupinách, které jsou tvořeny jedním hřebcem, doprovázeným klisnami a mláďaty.Napadla vás někdy otázka, zda jsou zebry bílé s černými pruhy nebo černé s bílými pruhy? Odpověď není snadná. V průběhu embryonálního vývoje je kůže černá a teprve druhotně se pigmentové buňky deaktivují, v tomto ohledu je tedy zebra černá s bílými pruhy. Na druhou stranu pokud mluvíme o taxonomickém zařazení, popisujeme černé pruhy na bílém podkladu.
Kočky velmi rády pozorují své okolí.
Je tedy kukuřice vůbec zdravá? Určitě ano, obsahuje hodně vlákniny, což je výborné pro trávicí trakt. Také hodně vitamínů skupiny B, které jsou důležité například pro správnou funkci nervového systému. Kukuřice je výborný antioxidant, navíc má v sobě i minerální látky, fosfor, hořčík a draslík. Na papír jsme namalovali a vystřihnuli kukuřičný klas. Ze zbytků barevných papírů jsme nastříhali pomocí děrovačkou hodně koleček. Různě barevná kolečka děti nalepovali na kukuřičný klas.
Podzim není nudný a šedivý, právě naopak. Zářivě červené, zelené a žluté listy dodávají energii do mlhavého rána s jemnými náznaky přicházející zimy. K podzimu se proto nesmírně hodí právě ty barvy, které můžeme v přírodě na podzim vidět. Teplé tóny hnědé, červené, zelené, žluté, oranžové a fialové barvy jsou ty pravé.
Žluté pochutnání, je jen na podzim k mání. Je sladké jako med, dej si ho hned teď. Co je to? Hruška je oblíbené ovoce, které se v našich zeměpisných šířkách konzumuje po tisíce let. Tyto báječné plody totiž nejenom skvěle chutnají, ale mají také blahodárný vliv na naše zdraví. Obsahují totiž velké množství vitamínu C, vlákniny a antioxidantů. Z hrušek se zejména v minulosti hojně připravovaly léčivé odvary, které pomáhaly proti nachlazení.
Je chytrá a zvědavá, chlupatá a rezavá. Po životě v lese touží, k obydlí jí nora slouží. Kdo je to? Liška obecná je naší nejběžnější divoce žijící šelmou vyznačující se vysokou mírou inteligence. Vždyť kdo by neznal nějakou tu bajku či pohádku, ve které vystupuje jako symbol moudrosti lstivá „kmotra“ liška. Málokteré zvíře totiž myslí tolik na svou bezpečnost, a proto návštěvnici lesa skoro nikdy neuvidí zlatý kožíšek. Obezřetnost při každém svém pohybu a důmyslné využívání okolního terénu dělá z lišek takřka neviditelné lovce. A my jsme dnes takovou zrzavou lišku vyrobili z papíru.
Koně jsou pro člověka historicky jedním z nejužitečnějších zvířat, neboť v průběhu dějin byly využívány jakožto dopravní prostředek či pro práci na poli. Zároveň koně patří mezi nejkrásnější zvířata, které touží vlastnit snad každá dospívající slečna. Koně mají největší oči ze všech suchozemských savců, svou velikostí dokonce koňské oko předčívá i sloní či velrybí oči. Když se koňům narodí mládě, tak si nelze nepovšimnout jeho dlouhých nohou v poměru s ostatními částmi těla. Koně jsou zvídavá a velmi společenská zvířata, dávají tedy přednost společnosti před samotou. O jejich společenském charakteru svědčí i skutečnost, že když jeden z jejich společníků zemře, tak truchlí nad jeho ztrátou. Co se týče inteligence tak vynikají zejména skvělou dlouhodobou pamětí.
Záložek není nikdy dost a každá kniha si zaslouží svůj krásný doplněk. Záložka do knihy muže byt tkanice, kartička, přečnívající list či jiný předmět sloužící k založení určité stránky v knize. A my jsme dnes vyrobili roztomilého ježka ve stylu origami jako záložku.
Víno je sváteční nápoj, je symbolem hojnosti a radosti. V Ježíšově době bylo víno běžným nápojem (pilo se ale zředěné vodou). Z hroznů se vyrábí také sladká hroznová šťáva a rozinky, ale nejlepší pro naše zdraví jsou čerstvě natrhané. Hroznové víno obsahuje spoustu vitamínu. Tak jsme si povídali a děti přitom vyrobily nádherné hroznové víno.
Naše škola zpracovává v souvislosti s využitím webových stránek pouze taková cookies, která jsou nezbytně nutná pro zajištění provozu webových stránek a internetových služeb, a u kterých není nutno získat souhlas uživatele webu (technické a relační cookies). Pravidla cookies