Vážení rodiče, milé děti, je tady konec roku 2020. Každý jsme ho nějak prožili. Život je krásný, i když byly dny veselé anebo smutné. Já bych Vám všem chtěla popřát krásného Silvestra a vše dobré v novém roce 2021. Ať nám nechybí radost a pohoda, i když to mnohdy nevychází. Ať je Boží ruka pořád s námi i v dalších dnech. Štastný nový rok 2021
Dnes jsme si vyrobili krásného papírového anděla. Děti jsou už naladěné spíše na Vánoce, ale zatím mají chuť taky něco hezkého vyrobit. Být venku a vybít energii je nutnou potřebou každého dne, protože děti najednou nabrali tolik energie, že se musí z ní dostat. Tak si u toho povídáme, hrajeme na slepou bábu, stavíme z molitánků, hrajeme na školu a jiné hry.
Před námi je nový týden a my jsme ho začali novým pohledem se stromečky. Jako každý den jsme si i dnes povídali, luštili křížovku, malovali stromeček a hádali "Kdo to je" do časopisu, který nám poslala redakce. Děti si pak krásně hrály na školu. V rámci jejich školy jsme si udělali úkoly, vyběhli jsme ven a pak se znovu vrátili do družiny, kde se pokračovalo ve hře na školu. Den nám rychle utekl a my se už dnes těšíme na zítřek.
Vyšívaní skvěle rozvíjí jemnou motoriku. Provlékání niti a navlékání flitrů vyžadovalo čas a trpělivost. Na bílé čepičky, rukavice a ponožky z kartonu jsme vyšívali vzory a zdobili je flitrem. Některé děti pracovaly s jehlou poprvé. To nás ale nezastavilo a vznikly nám vzory a vzorečky, čáry, vločky a někdy i abstrakce.
Vánoční čas je čas, kdy se narodil Kristus Pán. Narodil se ve měste Betlémě v chlévě. Dnes jsme si s dětmi povídali o tom, co se tehdy stalo. Příběh o narození Krista je příběhem, který zná celý svět. My jsme si taky dnes vyrobili Betlém a - jak můžete vidět - moc se dětem povedl. Taky jsme si přečetli soutěže z nového čísla školního časopisu a vyluštili jsme si tajenku. Nakonec jsme se šli projít ven.
Svíčky a svícny patří k příjemné atmosfěře Vánoc. Ve družině jsme si vyrobili svícen a svíčky. Děti jsou velice šikovné a každodenní vyrábění jim jde skvěle. Vánoční koledy a písničky nám zpříjemňují atmosféru. Chodíme ven na procházky nebo na hřiště. Povídáme si o čemkoliv, hrajeme stolní hry nebo korálkujeme.
Dnes jsme si vyrobili zajímavý adventní věnec. Nejdříve jsme si ho vybarvili, pak jsme ho nastříhali, vybarvili stromečky a bylo hotovo. Děti dostaly krásný adventní kalendář plný různého čtení, her, tajenek a omalovánek. Tak jsme si v něm listovali a plnili jednotlivé úkoly. Četli jsme si statě z příběhů, které se k jednotlivým úkolům psaly. Byli jsme se projít venku a nadýchat čerstvého vzduchu.
Jak jsme malovali kočku mourovatou Po obědě jsme ve družině začali číst o kočce Lindě. Kočka byla mourovatá a my jsme nevěděli, jak vypadá její kožíšek. Ale jsme nápadité a zvědavé děti. Na papír jsme barevnými křídami kreslili různé odstíny, a tak nám vznikly kočky všelijaké a nejen mourovaté. Podívejte se sami.
Mikuláš je známý rozdáváním sladkostí, ale tím, proč ho vlastně všichni oslavujeme, je známý mnohem méně. Postava svatého Mikuláše je opředena legendami, ale přece se zachovala i nějaká fakta. Sv. Mikuláš byl biskupem v Myře, městečku na území dnešního Turecka. Vykonával dobré skutky a pomáhal lidem v nouzi. Nejznámější legenda praví, že do okna v jednom příbytku dal měšec s penězi a zajistil tak třem dcerám jistého otce dobré ženichy. Právě odsud pochází jedna nejmilejší tradice – děti s napětím očekávají, co najdou v punčoše za oknem. V pátek jsme měli ve škole Mikuláše. Sice byl online, ale děti se na něj velice těšily. Ve družině jsme si takového papírového mikuláše udělali a dětem se moc líbil. Procházka v Baarově parku a houpačka nám udělaly dobře a pak jsme se vrátili do družiny hrát matematické domino.
První sníh je tady a my jsme ho naplno využili. Hned po obědě jsme byli první, kteří se na sněhu váleli, koulovali se, dělali sněhuláčky. To byla radost. Po půlhodince jsme byli všichni mokří, a tak jsme šli do družiny. Svlékli jsme si mokré oblečení a začali malovat zimní krajinku. Vyráběli jsme dnes zimní pozdrav. Dětem se to skutečně moc povedlo. Někteří si vyrobili i dva. Pak jsme si hráli, stavěli domečky, korálkovali, malovali na tabuli a povídali si.
Zima, zima tu je, snížek poletuje, stromy, domy, stromy, domy bílé zahaluje stromy, domy, stromy, domy bílé zahaluje 2. Sněhuláka máme, ještě hůl mu dáme a pak na něj a pak na něj vojnu uděláme a pak na něj a pak na něj vojnu uděláme 3. Mrazík cení zoubky, chtěl by do chaloupky. Co dovede, to my víme, a tak přitopíme. Co dovede, to my víme, a tak přitopíme. Znáte tuhle básničku? Učili jsme se ji jako děti. Zima s sebou přináši mnohé úskalí i pro zvířátka, a proto je nutné se o ně postarat. A jak? Uděláme jim krmítko, dáme do něj zrní a pak se můžeme dívat, jak nám zvířátka chodí pod okna.
Paní učitelko: „Kdy budou Vánoce?" Co na to dětem říci? Nejlépe je vyrobit si sněhuláka, kterému budou děti každý den posouvat nosánek, a tak si budou počítat dny. A tak se stalo. Dnes jsme se pustili do výroby. Skoro všechny děti si sněhuláka vyrobily a už se těší, že si ho doma zavěsí na zeď. Práce nám šla od ruky, písničky nám dodávaly energii a podívejte se sami, jak to vše dopadlo.
Dnes jsme vyráběli vánoční řetez, který jsme na konci dne zavěsili do chodby, abyste ho všichni viděli. Děti dostaly barevné kousky papíru a musely lepit a lepit. Hotové řetezy jsou moc krásné. Zatímco jedna skupina vyráběla řetěz, ta druhá se pustila do výroby adventního věnce pro naši jídelnu. Děvčata byla velice šikovná a šlo jim to skvěle. Společně pak věnec šly odevzdat paní kuchařkám a ten teď zdobí naši jídelnu. Když jsme byli s prací hotovi, vyběhli jsme na hřiště a pak jsme se znovu vrátili do družiny.
Celý týden jsme si s dětmi povídali o starých a nových řemeslech. Jaká byla řemesla za dob králů a která v dnešní době už ani neexistují. A jaké povolaní zůstalo až dodnes. Tak jsme trošku zkusili pracovat s nití, vlnou a jehlou. Vznikly nám veselé vzory a motanice. Další den jsme se rozhodli zahrát si na pekaře a upekli jsme rohlíky. Děti se s chutí pustily do roztáčení, míchaní a natírání těsta. Díky trpělivosti a dobré náladě jsme si upekli takové zlaté křupavé rohlíčky.
Měsíc řemesel se nám blíži ke konci a my jsme se dnes stali stavaři. Děti dostaly všechny stavebnice, které máme ve družině k dispozici, a měly za úkol postavit stavbu. S chutí se pustily do práce a každá skupina vytvořila něco jako budovu, sloup, benzinku nebo dům. A hotové stavby jsme pak vyfotili. Dětem se moc líbí korálkování a omalovánky, tak v tom pokračovaly až do konce družiny. U každé práce nám znějí písničky, které máme rádi.
Dnes se z nás stali malí tesaři. Děti dostaly do ruky kladívka, pilku, smirek, dřevo, hřebíčky a práce se dřevem mohla začít. To bylo najednou ve třídě hluku a ran. Jedna skupina tloukla hřebíčky, druhá řezala paletu, třetí skupina brousila dřevěné placičky a pak na ně malovala obrázky. Všude bylo veselo a my jsme si připadali jako v tesařské dílně. Kluci byli velice šikovní na řezání a děvčata na zatloukání hřebíčků. Děti si vyzkoušely práci a musím říct, že se u toho pořádně zapotily. Mnozí měli chuť to vzdát, ale vytrvali až do konce a pak si na vyřezaný kousek placky namalovali značku auta. Život nebyl vždycky jednoduchý, že? Jak se říká: Bez práce nejsou koláče.
V listopadu se ve družině věnujeme tradicím a řemeslům. Včera jsme se naučili péct housky a dnes jsme se učili pracovat s jehlou a přišít knoflík. Není to jednoduché. Zamotat housku nebo pracovat s jehlou nahoru, dolů se zdálo být jednoduché, ale nakonec děti zjistily, že je to složitější. Housky byly krásně vykynuté a knoflíky pevně zašité. Venku je nádherně mrazivo, tak jsme se byli projít v Baarově parku a pohoupali jsme se na houpačce. Krásně vybláznění jsme se vrátili do teplé družinky a dali si svačinku a jablíčko od paní kuchařek.
Na podzim roste hodně hub. Ne každá houba, která krásně vypadá, se ale může jíst. Dnes jsme si vyslechli pohádku od Káji a Bambuláčka o houbách a naučili jsme se, které houby jsou jedovaté a které jsou jedlé. Pak jsme se pustili do malování hub dle vlastní chutě. Dětem se stejně nejvíce líbí muchomůrka červená, protože má krásnou barvu. Vyslechli jsme si písničku o houbách a šli jsme se projít ven kolem naší školy. Podívali jsme se do haly a pak jsme skončili na jednom a druhém hřišti. Ve družině jsme si zase povídali, pouštěli písničky, korálkovali a hráli. Den nám utekl jako voda.
Naše škola zpracovává v souvislosti s využitím webových stránek pouze taková cookies, která jsou nezbytně nutná pro zajištění provozu webových stránek a internetových služeb, a u kterých není nutno získat souhlas uživatele webu (technické a relační cookies). Pravidla cookies