A co to tedy je? Něco, co jsi nikdy neviděla, jen si to představuješ, je to takové nezaostřené... Abstraktní umění zobrazuje vlastnosti věcí a lidí, snaží se sdělit podstatu, ne to, jak co vypadá. Co je abstraktní, je vlastně úplný opak konkrétního.
Je největší rasa jelena lesního, která na světě žije. Délka těla až 250 cm, výška v kohoutku 150 cm, hmotnost samců až 450 kg, samic 150 kg. Samice rodí po zhruba 34 týdnech březosti jedno mládě, které kojí až 12 měsíců. Dožívá se 15 až 20 let. Živí se trávou, listím, jehličím, větvičkami a kůrou stromů. Je zajímavé, že i tento obrovský jelen se zatoulal do našich českých honiteb. Původně obýval všechny lesnaté oblasti severní Ameriky, dnes však už žije jen v lesích v hornaté západní části Severní Ameriky a v některých velkých přírodních rezervacích. Samci jelena wapiti dosahují váhy až 350 kg. Mají velice mohutné paroží, které však pododbně jako u sibiřského jelena marala nevytváří korunu, nýbrž se jednoduše větví.
Medvěd lední je bezkonkurenčně největší a nejsilnější suchozemský tvor, který dokáže přežít v mrazivém prostředí Arktidy. Kvůli ústupu antarktických ledů má však před sebou tento výhradní masožravec nejistou budoucnost. Medvěd lední (Ursus maritimus) nepřečkává období chladu v zimním spánku. Naopak, právě v zimě je nejaktivnější. Silná vrstva podkožního tuku, hustá podsada a dlouhé pesíky jej chrání před zimou. Izolují zvířecí tělo tak, že neztrácí prakticky žádné teplo a v infračerveném spektru není na pozadí ledu a sněhu vůbec vidět.
Nemusí být -20 stupňů, stačí kolem nuly a bez zimní čepice se dítě neobejde. Čepice by měla být přiměřeně teplá, ale jen tak, aby se v ní hlava nepotila. Prodyšná, ale ne zase moc, aby chránila před větrem. Především musí zakrývat uši, které jsou u dětí na chladný vítr velmi choulostivé. U menších dětí sáhneme raději po čepicích se šňůrkami. Na čtvrtku jsme nakreslili zimní čepici, kterou pak každý ozdobil barevným papírem.
Historie ohňostrojů je spojena s historií černého prachu. Patrně první zmínka je datována na přelom našeho letopočtu, kdy se v Číně používá k lékařským účelům směs ledku a síry, tedy základních substancí střelného prachu. První zmínka o výrobě střelného prachu v Čechách je z roku 1432, hlavní surovinou byl samozřejmě salnytr (ledek draselný). V Čechách se pořádalo nejvíce ohňostrojů patrně za vlády Rudolfa II. Habsburského (1552–1612). Rudolf II. byl známý též jako "vladař alchymista". Znalost výroby černého prachu a výroby ohňostrojů se rychle šířila a stejně jako v Číně i v evropských zemích nemohl ohňostroj chybět u žádné významné události nebo zábavy šlechty.
Na pohádkách je kouzelné to, že se v nich může stát v podstatě cokoli. Vystupují zde postavy, které jinde nenajdete. Situace, které jsou těžko uvěřitelné. A ožívat mohou také věci, do kterých byste to neřekli. A to je třeba i případ vánočního příběhu o andělíčkovi.
Pryšec nádherný známější jako vánoční hvězda je květinou typickou pro adventní období. Její druhé známé jméno poinsettia se odvíjí od příjmení prvního velvyslance USA v Mexiku; Joel Roberts Poinsett ji totiž roku 1825 jako první přivezl do Spojených států amerických. Vánoční hvězda pochází z Mexika. A díky kombinaci červené a zelené barvy svých listů, tvořících při pohledu shora hvězdu, je oblíbenou ozdobou na Vánoce.
Zářivé plamínky k adventu patří a my jsme se pustili do výzdoby. Odlévat svíčky zvládne úplně každý, stačí mít nějakou formu, vosk a knot. My jsme ale pro výrobu použili jen nůžky, lepidlo a papír. Tentokrát jsme ruličky papíru stočili, slepili a udělali úplně bezpečnou svíčku.
Už se těšíte, jak zase po roce budete rozmotávat vánoční světýlka na stromeček? My jsme se snažili napodobit vánoční ozdoby, které máme doma. Světelný řetěz se nám moc povedl. I když si toho někteřé děti na papír namotaly až moc. Barvilo se prstem, a proto se všichni s radostí pustili do práce. Podívejte se, jaké krásné řetězy jsme nakreslili.
Vánoční stromeček zavoněl v pokoji, maminka u stolu jablíčko rozkrojí. A když ho rozkrojí, uvidí hvězdičku, co byla schovaná v červeném jablíčku. Vánoční stromeček lesem voní, zlatý zvoneček na něm zvoní. Houpá se zvoneček na dlouhé niti a vánoční stromeček září a svítí.
Mikuláši, přijď dnes k nám, písničku ti zazpívám. Přines prosím trochu dobrot, můžeš je dát třeba do bot. Dáváš dárky pro radost, pro každého jich máš dost.
Vánoční odpočítávání se pomalu ale jistě blíží. Co by byly Vánoce bez adventního věnce? Adventní věnec může vypadat různě: záleží jen na vás. Dnes jsme vyrobili snadný a rychlý adventní věnec z papíru! My jsme použili karton jako osnovu, zelený a tmavě zelený papír na listy.
Říká se a stává se, že se první palačinka nepovede. Je to takové nepsané pravidlo. Ale když už přijdete na ten fígl, jak palačinkové těsto připravit tak, aby mělo správnou hustotu, zároveň jej zvládnete rozprostřít po pánvi, aby byla palačinka dokonale tenká a měla křupavé okraje, je to opravdový um. Pojďme se to naučit.
Jaká je historie posílání vánočních pozdravů? Zatímco u nás už vánoční pohlednice stále častěji nahrazují textové zprávy a e-maily, například ve Velké Británii jsou stále oblíbené klasické papírové vánoční pohlednice. První vánoční pohlednice vznikla před 170 lety. Každý rok jich před Vánoci pošlou obyvatelé Spojeného království skoro miliardu. Což je mimochodem nejvíc odeslaných pohlednic na obyvatele. Nakonec vůbec první pohlednice se zrodila právě v Británii a to už v roce 1843.
Sýkorky patří mezi nejvděčnější návštěvnice krmítek, milují slunečnice, ořechy a lojové koule. Koňadru a drobounkou modřinku spatříte běžně, uhelníčka vzácněji. Ale to stále ještě nejsou všechny. Sýkora azurová, sýkora babka, sýkora koňadra, sýkora lužní, sýkora modřinka, sýkora parukářka, sýkora uhelníček. Největší z našich sýkor měří 14 cm (ostatní druhy kolem 11 cm). Jejím domovem jsou světlé lesy, parky a zahrady. Veselé jarní nápěvky se velmi liší dle schopností každého samečka, umí dobře imitovat i jiné ptáky.
Foukej, foukej, větříčku Větrník točící se v záhonu, v truhlíku s květinami, na okně a i na stole. Jako dárek na narozeninovou oslavu udělá jistě radost malým i velkým. Vyrobit jej není nijak složité, určitě to zvládneme i my. Na papír jsme namalovali obrázek a vystřihli kruh. Okraje jsme ohnuli a když foukneme, větrník se točí.
Je houba muchomůrka pojmenována podle hmyzu - mouchy a můry? Není to úplně tak, druhým slovem motivujícím pojmenování muchomůrky je sloveso mořit. Jedná se o slovo poměrně staré, naši předkové používali části hub namočené v mléce k hubení much. U hub se většinou setkáváme s velkým množstvím lidových názvů. I u muchomůrky jich existuje mnoho. Doložené jsou lidové varianty mochomůrka a muchomorka, v Jungmannově slovníku najdeme i podoby muchomor nebo muchomoř. Podobné podoby se nacházejí v jiných slovanských jazycích. Půvabné je pojmenování ve slovenštině – muchotravka – a stejnou motivaci slova dokládá i němčina - Fliegentod.
Dýně jako dekorace i zdraví prospěšná přísada do vaření. Plodem je dýně tak, jak ji známe, tedy mnohosemenná bobule, která je typická tím, že může dorůstat do velikosti i několika desítek centimetrů. Lišit se od sebe mohou plody také barvou, konzistencí, chutí a tvarem. Ačkoli typická podzimní dýně disponuje oranžovým zbarvením, výraznými vnějšími žebry a kulatým tvarem, některé druhy mohou celkem běžně vyrůst do tvaru hrušky, disku či dokonce houby. Plody mohou být zelené, žluté, téměř bílé, žíhané i pruhované. Dýně jsou příbuzné s cuketami a melouny. Pod slupkou ukrývají nasládlou dužinu, která má podle druhu různý obsah vody a škrobu i různou paletu chutí. Obsahují i karotenoidy, které zbarví omáčky s máslem do oranžova.
Naše škola zpracovává v souvislosti s využitím webových stránek pouze taková cookies, která jsou nezbytně nutná pro zajištění provozu webových stránek a internetových služeb, a u kterých není nutno získat souhlas uživatele webu (technické a relační cookies). Pravidla cookies